Endodoncie

Cílem endodontického ošetření (ošetření kořenových kanálků, „vyndávání nervu“, „tahání nervu“ apod.) je záchrana zubu. Celý princip endodontického ošetření (tzv. „vyndání nervu“) spočívá ve vyčištění a vydesinfikování dutiny uvnitř zubu a v následném zaplnění tohoto prostoru tak, aby bakterie způsobující obtíže neměly možnost vnitřek zubu osídlit. Pokud je tato jednoduchá premisa splněna, tak lze očekávat ústup či zastavení obtíží (bolesti, otoku atd.) a hojení tkání v okolí inkriminovaného zubu. K endodontickému ošetření přistupujeme buďto z akutních důvodů (např. když je zub příčinou akutní bolesti či otoku) a nebo kvůli předcházení těmto obtížím (např. když dle rentgenu nalézáme pod zubem tzv. váček, když je stávající kořenová výplň nevyhovující, když je nutno zub „umrtvit“ před plánovaným rozsáhlejším protetickým ošetřením, když je v kořeni zalomen nástroj v situaci, kdy je pravděpodobné, že by mohl dělat obtíže atd.).
Alternativou k tomuto zákroku je vytržení zubu a jeho event. nahrazení například pomocí můstku kotveného na zubech či pomocí implantátu. Další alternativou je ponechání problematického zubu bez ošetření, kdy lze ale očekávat pravděpodobné plné rozvinutí příznaků. Neléčené záněty („váčky“) pod zubem pak také mohou ovlivňovat celkový zdravotní stav pacienta!

Jak je v úvodu uvedeno, princip tohoto zdravotnického výkonu je jednoduchý. Samotné ošetření ale patří v rámci stomatologie k těm časově i instrumentálně nejnáročnějším. Kořenový kanálek se často ohýbá a větví. Navíc u vícekanálkových zubů se kanálky často různě propojují. U zubů, které již byly endodonticky ošetřovány, navíc obtížnost zvyšují dříve použité materiály a jiná úskalí po původním ošetření. Operační mikroskop, který během ošetření využíváme, je pro tyto důvody neocenitelný pomocník.
Zákrok je prováděn v lokálním znecitlivění. Během něj je ošetřovaný zub opatřen tzv. kofferdamem, což je gumová blána sloužící k izolaci pracovního pole (zubu) proti průniku slin (bakterií). Tato bariéra zároveň zabraňuje protékání desinfekčních aj. výplachů do dutiny ústní. Endodontické ošetření zpravidla probíhá v jedné návštěvě a trvá cca 1,5-2,5 hodiny. Někdy je ošetření rozděleno do několika návštěv. Často je nevyhnutelné odstranění již existující výplně, dostavby či korunky!

Použití operačního mikroskopu zvyšuje pravděpodobnost úspěchu endodontického ošetření. Úspěšnost závisí na stavu zubu před ošetřením. Pokud se jedná o ošetření jednoduchého zubu z důvodu zánětu stále ještě živé dřeně („nervu“), tak dlouhodobý úspěch lze očekávat ve více než 95% případů. Pokud však ošetřujeme kořeny složité (často stoličky) a dlouhodobě infikované (např. zub způsoboval opakované hnisavé otoky, zub byl dlouhodobě „otevřený“), pak pravděpodobnost klesá pod 80%.
Dlouhodobá prognóza velmi záleží také na tom, kolik ze zubu zbývá po samotném ošetření. Mohutnost zbylých tvrdých zubních tkání významně rozhoduje o dlouhodobé prognóze zubu.

K selhání ošetření může dojít z mnoha důvodů. Výše popsaná složitost systému kanálků může znamenat, že v zubu přežijí bakterie i po řádné desinfekci. Nejlépe se těmto „partyzánským“ skupinkám mikroorganismů daří v oblasti hrotu kořene, kde je kořenový systém anatomicky často velice složitý.
Pokud řádné ošetření a event. opětovné ošetření kořenů selhává, pak lze přistoupit k chirurgickému odstranění hrotu kořene – tzv. retrográdní endodontické ošetření (tzv. „resekce kořene“). V principu se jedná o odklopení sliznice/dásně v místě příčinného kořene a jeho zkrácení, které je někdy doplněné o zaplnění zbylého kanálku. V některých případech je tento chirurgický výkon plánován v návaznosti na klasické (tzv. ortográdní) endodontické ošetření.
Dalším důvodem k selhání bývají zlomeniny korunky či kořene, které zpravidla nastávají v delším časovém odstupu od endodontického ošetření. Po odstranění nervu/dřeně z kořenových kanálků se zub nejen vlivem ztráty tvrdých zubních tkání stává křehčím. Kvůli tomu je velice často nutné „mrtvý“ zub následně překrýt např. pomocí „onlaye“, korunky atd. tak, aby žvýkací tlak byl přenášen po obvodu zubu (např. korunka nám slouží v principu jako obruč kolem dřevěného sudu). I přes takovéto řádné ošetření ale nelze s jistotou tvrdit, že nepraskne kořen zubu. V takovémto případě je vytržení prasklého zubu často jedinou možností léčby.

Komplikacím spojeným s aplikací lokálního anestetika, alergickým reakcím na výplachy a další použité materiál lze předcházet, pokud jsou všechny Vaše event. předchozí alergické reakce oznámeny před samotným ošetřením. Během ošetření může dojít ke zcestné perforaci kořene zubu (otvor mimo původní osu kanálku), zalomení kořenového nástroje, přetlačení desinfekčního výplachu přes hrot kořene atd. Většinou lze tyto situace řešit. Perforaci lze zakrýt, nástroj odstranit, obejít či někdy i ponechat v kanálku atd. Je však nutné počítat s tím, že takovéto komplikace během zákroku mohou znamenat nutnost odstranění původně ošetřovaného zubu!
Nejčastěji pacienti po zákroku o zubu buďto vůbec neví, nebo pár dní udávají lehkou citlivost v okolí zubu a v oblasti jeho kořene. Někdy zub bolí při kousnutí. K tlumení bolesti většinou postačují běžná analgetika. Vzácně se lze setkat s výraznějším otokem či bolestivostí vyžadující další ošetření (např. podání antibiotik, incize místa otoku atd.)

Vzhledem k časové a technické náročnosti není řádné endodontické ošetření hrazeno zdravotní pojišťovnou.